U11: Víkend plný překvapení
První zářijový víkend měli hráči U11 v kalendáři kvalifikační turnaj na MČR v coachballu. V pátek jsme z různých důvodů přišli o tři hráče. Aby nás bylo alespoň devět, do boje byl povolán smíšek Óňa, který tak mohl potrénovat na nedělní turnaj U9 v Kladně.
Po příjezdu byly jasné dvě věci. Kvůli nočnímu dešti se ze dvou hřišť stalo jedno, čeká nás změna rozpisu. A neumíme počítat. K rannímu kafíčku jsme rozžhavili telefonní linky a hledali zachránce, který by mohl doplnit náš neohrožený tým. Bylo jasné, že první zápas budeme hrát v osmi, na další přislíbil účast přeloučský bomber Matěj (U9) a volno naštěstí měla i zkušeňačka Naty N. (S13).
autorka: Zuzka Šabouková
V prvním zápase nás na lehce rozbahněném hřišti přivítali rovněž v osmi hrající domácí Klackaři. Zatímco my jsme zvolili taktiku oslabeného zadního pole, Klackařům chyběl hráč na 3. metě. Toho celý zápas obratně využíval Tonda, který posílal své tvrdé odpaly podél čáry. Zápas byl na začátku vyrovnaný, největší výzvou pro kluky bylo trefit nadhozy kouče mířící mimo zónu. Klackaři předvedli velmi sympatický výkon, ale několik našich odpalů nebyli schopni zpracovat. Nebylo znát, že v týmu máme začátečníka Máru, kterému vše vycházelo na jedničku s hvězdičkou. Vyhráli jsme 9:4.
Kolem oběda dorazily s jazyky na triku naše posily. Čas vychladnout byl, konečný rozpis nám přisoudil druhý zápas až v půl čtvrté. Díky občasným přeprškám jsme nastoupili na o něco rozbahněnější hřiště s lehkým zpožděním. Hráči Snails Kunovice byli v mokru jako doma a po metách rozhodně neběhali šnečím tempem. Velmi dobře pálili do našeho zadního pole, jehož kapitánem byl v první polovině zápasu Vojta. Kečra si se ctí zkusil Maty M. Na spojce se překonával Péťa, který statečné házel rybičky všemi směry. Invazi Šneků jsme nezastavili, přepálit jsme je bohužel nedokázali. Za stavu 5:16 a vidině zisku maximálně 6 bodů jsme zápas nedohrávali.
Domů jsme odjížděli s dobrou náladou a nejistotou nedělního počtu hráčů. Měl se připojit Ondra V., růže mezi trním Naty N. svoji účast chtěla ještě promyslet.
V neděli brzo ráno jsme se hustou mlhou teleportovali do slunného Kostelce. Náležitě jsme ocenili příjezd Natky N., která se rozhodla nenechat nás ve štychu. V plánu bylo hrát na dvou hřištích, přičemž jedno bylo travnaté. Na tomto hřišti nás čekaly dva po sobě jdoucí zápasy.
První zápas s převážně holčičím týmem Miners byl napínavý až do konce. Přetahovali jsme se o každý bod. Všem hráčům se dařilo pálit, naše sestava v poli byla určena na základě referenda. Výborně kečrovala Natka, zadní pole z centru jistil Ondra. Štěstěna se nakonec přiklonila na naši stranu, vyhráli jsme 9:8.
Po krátké pauze jsme pěkně rozehřátí vlétli do druhého zápasu. Olympia byla také posílena výhrou, k snídani si holky z Blanska daly Hladové hrochy. Snažily se udělat pro výhru vše, při zdravici naše hráče i kouče dokonce pomatlaly třpytkami. Nás ale nedokázalo zastavit nic. Pole bránilo všemi silami a bez ohledu na věk, pohlaví i zkušenosti se všem našim hráčům dařilo tvrdě pálit do zadního pole. Obdivuhodný výkon předvedl Péťa, jehož některé nedělní odpaly lízaly plot. Po Jardově motivaci ve smyslu: „Pokud nedáš homerun, bude to zklamání,“ míč za plot skutečně poslal. Sympatické holky z Blanska jsme přejeli jednoznačným výsledkem 21:3.
Po obědové pauze nás čekal poslední zápas. Hladoví hroši nastoupili s odhodláním, ale naše rozjeté hráče nezabrzdili. Opět jsme předvedli výbornou pálkařskou formu a ne všichni hroši v poli měli hlad. Náš tým předvedl skoro bezchybnou obranu, soupeřům jsme až v poslední směně dovolili tři doběhy. Zápas skončil jednoznačně, vyhráli jsme 30:3.