Soupeři pro nás snad kromě Baronů a Blesků neznámí, ale vnitřní ambice máme nastavené alespoň na medaili. Jede nás celkem 13 hráčů, a tak první matematický úkol trenéra je, aby si všichni alespoň nějak zahráli a nabrali zkušenosti. Úplná spravedlnost v tom nestavit nikdy nejde i s ohledem na to, že se snažíme zápasy uhrát na naši stranu. 

Další úkol trenéra je udržet energetická maxima kluků na zápasy a hlavně pošetřit síly na neděli, což se nám nedaří vůbec. Přes přísné večerky a opakované návštěvy na pokojích jsme se s Hugem nechali uchlácholit pocitem, že v 10.00 už všichni tvrdě spí. Až v sobotu na snídani se dle různých indicií dozvídáme, že reálný čas usnutí byl někde kolem půl jedné. No nic, nacpeme je cukrem a jdeme na to. 

Vilnius vs. Waynes 2:8

Možná bychom se dozvěděli i něco o kvalitě soupeře kdyby si ze zápasu Péťa Šabouk neudělal „One man show“, kde jedním dvoubodovým homerunem a jedním grand slamem nenechal Vilnius ani chvíli uvažovat o tom kdo zápas vyhraje a kdo si půjde pro diplom MVP zápasu.

Waynes vs. Barons 0:6

Zápas v přátelském duchu. Těší mě, že neděláme nic špatně, Baroni prostě znalí místních poměrů pálí do mezer, škvírek, zdí nebo sedaček. Když vše ještě umocní náš kamarád Wojtek odpáleným homerunem, třicet minut uplyne dříve než jsme se nadechli k odporu.  

Kutno vs. Waynes 0:9

Odpolední část soboty. Poobědový odpolední klid nefunguje vůbec, kéž by někteří hráči uměli přenést nadšení a energii kterou vrhají vstříc dělání blbin ve volných chvílích i do zápasu. Z předchozích zápasů tušíme, že Kutno by nemělo být nejsilnější soupeř, na pálce dominujeme a celkem v klidu si jdeme pro vítězství. 

Waynes vs. Titanai 4:3

Poslední zápas soboty proti kvalitnímu soupeř. Vedení si držíme do poslední minuty. Celková obrana během 4 zápasů skvělá a když soupeři dělají body, tak je to opravdu po sérii hitů. Sobotní výsledek 3 výhry a 1 prohra, solidní druhé místo ve skupině, vše funguje, jak jsme chtěli. Těď už jen vrhnout poslední sobotní síly kluků směrem k dělání blbin v bazénu, je vidět, že síly ubývají, kdy většina odpadá před jedenáctou večer. 

! Varování ! – Nedělní výsledky a průběhy zápasů nejsou vhodné pro slabší povahy. Zároveň se autor několikrát odkáže na fenomén - Momentum zápasu - buď jde vše naším směrem nebo naopak vše proti vám. 

Waynes vs. Liutai 4:6 

Pozicí ve skupině jdeme proti třetímu z druhé zamotané skupiny, takže teoreticky přijatelný soupeř-teoreticky.  Přes veškerou snahu a hecování je náš vstup do utkání unavený a po první směně prohráváme 0:2. Zápas tak pokračuje až do našeho závěrečného náporu, kde zkoncentrujeme dlouhou sérii hitů a bereme si skóre zápasu na naši stranu 4:2 (Momentum zápasu zcela na naší straně).

 Jejich „teoreticky“ poslední pálka, nekompromisně ubráněno! Jsme v laufu, pohledem nahoru na tabuli nám zbývají cca 3 minuty a jdeme na pálku, teď už nám nestojí nic v cestě za vítězstvím. „Kluci zbývají 3 minuty, nejsem příznivce zdržování, ale nemusíte chodit do prvních balónů, když se vám nelíbí“ říkám . Výsledek? Asi nejrychlejší půlsměna v celém turnaji, budeme hrát ještě jeden inning.  S tím už nikdo nepočítal, u protějších střídaček se už tlačí 2 týmy, které měly hrát po nás, atmosféra začíná nervóznět. Odpal do vnějšku, error, těžký balón, přehoz. Bez autu obsazená 2 a 3. Momentum zápasu je momentálně na straně soupeřů, takže těsné hity, těsné rozhodnutí rozhodčích, errory z nervozity. To je ten moment, kdy se skoro nedá ze směny dostat. Po 4 bodech a emocionálním tobogánu už nedokážeme při naší poslední pálce odpovědět. Konec, naštvání, frustrace, nesplnili jsme náš cíl hrát o medaile. 

Houďas zaslouženě hráčem zápasu, kdy na trojce chytal, co se dalo. 

Waynes vs. Vilnius 4:3

Když emoce opadly a podíval jsem se zpětně na naši hru, tak tam nebyly žádné zásadní chyby, pobavili jsme se  v šatně o týmovosti a jak je důležité to „momentum“ zápasu přetáhnout na naši stranu. Teď bychom měli výsledkem ukázat, že jsme v zápase o 5. místo omylem a zápas vyhrát. Jednodušeji se to řekne, než udělá. Po hitu a nedůslednosti na druhé metě odpaluje jejich nejlepší pálkař homerun za 3 body a my se cítíme jak LA Dodgers v posledním zápase letošní světové série – zdrcení, ale nevzdáváme to. Nějak se nám nedaří udělat sérii hitů, až zápas za tohoto stavu dopluje do poslední směny. Prostřídávám sestavu ve snaze něco trochu změnit. Skvělé nekompromisní hity těch kteří do zápasu promluvili až po střídání (Eliška, Táda) a my si bereme momentum zápasu na naši stranu – jsme nezastavitelní, děláme 4 body, vítězíme! Nejlepší na tom je, že obrat byl výsledkem celé naší ofenzívy, Vojta Ždímal si krásným odpalem a doběhnutým posledním bodem řekl o MVP zápasu. 

Celý turnaj nakonec ovládli Barons Wroclaw, když ve finále dali ve dvou směnách 2x5 bodů a nedali soupeři šanci. ( Momentum zápasu bylo celou dobu na jejich straně ) 

 V rámci slavnostního vyhlášení dostalo ze všech družstev 5 hráčů ocenění za pálku, pět za obranu a 5 členů All Star teamu. 

Měli jsme zástupce ve všech kategoriích, za pálku Péťa Šabouk, který předvedl svůj vysoký standart na který jsme zvyklí okořeněný dvěma homeruny, za obranu zcela zaslouženě Tobík Seler, který předváděl většinu turnaje na spojce bezchybný výkon a do All Star týmu byl nominovaný Ondra Strouhal, který na svůj věk ukázal neskutečný baseball, jak v obraně, tak útoku.

Nechci se tady rozepisovat, ale všichni naši hráči dostali ode mne pozitivní hodnocení a věci na kterých musíme společně pracovat. Zimní turnaje jsou moc fajn, tím, že se potkáme s jinými týmy a není tahle část roku jen o intenzivní halové přípravě. Zároveň mi přijde, že se z kluků stává celkem dobrá parta. 

Závěrem bych chtěl velmi poděkovat rodičům, kteří vážili cestu ( i z těch se podle mě stává fajn parta) Ondrovi Malíkovi za odházení celého turnaje, speciální dík Hugovi a Lubošovi za spolupráci při vedení týmu.